V posledních letech se některá západní média a bezpečnostní agentury, včetně české BIS (Bezpečnostní informační služby) a NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost), obracejí proti Číně, varujíc před jejím ekonomickým a technologickým vlivem. Tvrdí, že Čína používá obchodní vztahy jako nástroj k dosažení svých geopolitických cílů, a technologické giganty jako Huawei a ZTE považují za hrozbu pro národní bezpečnost. Na nedávné konferenci v Poslanecké sněmovně v Praze o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně prezentoval takové závěry ředitel BIS Michal Koudelka. Tato rétorika, často prezentovaná jako obrana proti údajně agresivní čínské politice, však ve světle mnoha faktů vyvolává otázku: Je tento pohled skutečně vyvážený, nebo je součástí širšího marketingově pojatého geopolitického soupeření?

Obchod jako nástroj vlivu: Jak funguje globální diplomacie

Česká bezpečnostní informační služba (BIS) sdělila, že Čína používá obchodní vztahy jako „zbraň“ k posilování svého vlivu. Čínské investice do infrastruktury v Africe, Evropě i Asii, zejména prostřednictvím iniciativy Pás a stezka (BRI), jsou vnímány jako nástroj, kterým si Čína získává strategický vliv. Západní země často kritizují Čínu za to, že pomocí investic vytváří v rozvojových zemích, zejména v Africe, ekonomickou závislost. Tento narativ je spojen s představou, že čínské projekty vedou k podřízenosti afrických států a oslabují jejich suverenitu. S úsměvem na rtech by se dalo říci: „No a co? Co je na tom divného?“

Podívejme se na historii a zhodnoťme, nakolik je tato kritika oprávněná, nebo farizejská. Jakým způsobem dříve koloniální mocnosti, včetně Británie či Francie, přistupovaly k Africe? Evropské státy v minulosti Afriku ekonomicky vykořisťovaly, drancovaly její zdroje a udržovaly místní obyvatelstvo v podřízené roli. Naproti tomu Čína dnes pro Afriku nabízí naprosto jiný model – investuje do infrastruktury, buduje školy, nemocnice, přístavy a podporuje modernizaci afrických zemí. Místní vlády i odborníci často zdůrazňují, že tato spolupráce přináší oboustranný prospěch, a mnoho afrických politiků otevřeně chválí čínskou pomoc. Kritika Číny ze strany BIS, kterou v Česku jako senzaci převzala mainstreamová média, tak působí jednostranně. Přitom je třeba se pozastavit nad diplomatickým trapasem, který v Africe zažil český premiér Petr Fiala v roce 2023.  Nigérie mu tehdy zrušila státní návštěvu. Čínskému představiteli by se něco takového v Africe nestalo. Tento český přehmat jen ukazuje, jak problematický je západní přístup k Africe. Nigérie, největší africká ekonomika, neumožnila Fialovi vstup, patrně kvůli podpoře, kterou Česká republika vyjadřuje Izraeli na mezinárodních fórech. Incident byl vnímán jako „velká diplomatická facka“ a ukazuje, že západní lídři včetně českých politiků nemají v Africe automatickou váhu. Kritika čínské podpory Africe tak v tomto světle působí spíše směšně.

Africké vzdělání: Kdo je skutečným partnerem?

Další jasný příklad pozitivního vztahu Afriky k Číně je vzdělání a kulturní výměna. Čínské univerzity pravidelně přijímají africké studenty a afričtí odborníci se účastní technických školení v Číně. Tyto vztahy nevykazují charakter neokolonialistické politiky, jak tomu bylo u západních mocností. Afričané dnes nejezdí studovat do Evropy nebo Ameriky tak často jako do Číny, což ukazuje, kde nacházejí skutečné partnery pro rozvoj. Není tedy překvapivé, že africké státy často volí Čínu jako hlavního partnera. A co nabízí Západ, nebo v posledních letech aktivistická Česká republika? Diplomatické návštěvy jako ta premiéra Fialy, které končí trapasy, jasně ukazují, že západní diplomacie nenabízí Africe skutečně výhodné partnerství. Zatímco Čína aktivně investuje a přináší výsledky, Západ ztrácí důvěru a vliv.

Šéf BIS Koudelka dále kritizuje Čínu za prosazování jejích zájmů. Nicméně, která země se nesnaží prosazovat své zájmy? Spojené státy a Evropská unie dlouhodobě používají obchodní a finanční nástroje k prosazování vlastních geopolitických cílů. Americké sankce vůči Íránu, Rusku nebo Číně jsou příkladem toho, jak obchodní vztahy slouží jako nástroj nátlaku a manipulace. Prosazování amerických a evropských zájmů vůči třetím zemím je často v pozici win-lose. Naopak čínské investice přinášejí prospěch oběma stranám ve stylu win-win a jejich hlavním cílem je podpora globálního růstu, což potvrzuje i mnoho zemí, které jsou součástí projektu Pás a stezka.

Technologie Huawei: Bezpečnostní riziko, nebo konkurence?

Z úst šéfa BIS také zazněla kritika čínských technologických společností, především Huawei. Český národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal varování před používáním technologií Huawei. Označil ji jako kritickou infrastrukturu, protože čínská vláda by mohla využít tyto systémy ke špionáži. Přestože Spojené státy a několik dalších zemí zavedly přísné restrikce na produkty Huawei, některé státy, včetně Německa a Velké Británie, přistupují k těmto technologiím pragmaticky a umožňují jejich používání s byť přísnými bezpečnostními opatřeními. Západní státy nepochybně pravidelně provádějí kybernetické útoky a špionáž. Vždyť si jen vzpomeňme, jak americká NSA byla přistižena při sledování telefonních hovorů v Evropě. V roce 2013 bylo zveřejněno, že NSA shromáždila více než 70 milionů telefonních záznamů ve Francii a možná odposlouchávala i mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové. Merkelová, tehdy reagovala slovy: „Špehování mezi přáteli, to není možné.“   Tyto příklady dokazují, že kybernetická špionáž není exkluzivní záležitostí Číny, ale běžnou praxí velmocí, které sledují své národní zájmy. Kritici by se proto často měli podívat sami na sebe do zrcadla a zamést si před vlastním prahem. Z tohoto pohledu by bylo rozumné spíše hledat mezinárodní dohody o kybernetické bezpečnosti, namísto jednostranného obviňování.

Kybernetické útoky: Globalizovaná hrozba

Varování před kybernetickými útoky ze strany Číny jsou na Západě častá. Zde je však třeba přiznat, že jde o oprávněně vyvolávané obavy o bezpečnost. Čína však není jediným státem, který využívá kybernetický prostor k dosažení svých cílů. Spojené státy, Rusko i Izrael jsou známé pro své pokročilé kybernetické schopnosti, a kybernetická špionáž se stala běžnou praxí v mezinárodních vztazích. Západní kritika Číny za její kybernetické operace by proto měla být vnímána v širším kontextu – světová velmoci se dnes aktivně účastní kybernetického boje a kybernetická špionáž se stává nevyhnutelnou součástí globální politiky. Místo eskalace by však státy měly usilovat o mezinárodní spolupráci a vytváření pravidel, která by omezila škody a rizika spojená s těmito aktivitami.

Ekonomická a technologická spolupráce: Možnost pro dialog

Namísto neustálého varování před čínskými technologiemi a investicemi by se Západ měl zamyslet nad možnostmi spolupráce. Čína investuje značné prostředky do výzkumu a vývoje, především v oblastech umělé inteligence, obnovitelných zdrojů energie a 5G technologií. Tyto technologie mají potenciál přinést prospěch celému světu. Západ by proto měl zvážit, zda je izolace Číny skutečně nejlepším řešením. V mnoha oblastech, jako je například boj proti změně klimatu, digitální transformace nebo zdravotnictví, by spolupráce mezi Západem a Čínou mohla přinést nové možnosti a inovace, které by prospěly oběma stranám. Čínská iniciativa Pás a stezka přináší příležitosti pro rozvoj infrastruktury a růst v mnoha zemích světa, a pokud budou tyto projekty realizovány s důrazem na transparentnost a oboustranně výhodné podmínky, mohou přinést prospěch jak Číně, tak jejím obchodním partnerům.

Závěr: Kritika, nebo příležitost?

Rétorika BIS a NÚKIB o čínské hrozbě reflektuje hlubší geopolitické napětí mezi Západem a Čínou. Je nepochybné, že Čína je mocným hráčem na globální scéně, a že její ekonomický a technologický vliv roste. Západ by však neměl Čínu automaticky vykreslovat jako nepřítele. Místo toho bychom měli hledat cesty ke konstruktivnímu dialogu a spolupráci. Obchod a technologie nejsou jen nástrojem nátlaku, ale mohou být také mostem ke společnému řešení globálních problémů. Vzhledem k rostoucím globálním výzvám – od klimatických změn po technologickou transformaci – by měla být naší prioritou spolupráce. Tímto způsobem můžeme nejen minimalizovat rizika spojená s obchodními a technologickými vztahy s Čínou, ale také využít příležitostí, které tato spolupráce nabízí pro budoucí světovou prosperitu.

(Bohuslav Koller)

Použitá literatura:

Čína se tváří jako přítel, ale chystá se na válku, varuje šéf BIS - Novinky

Šéf BIS opět varuje před čínskými zařízeními Huawei | e15.cz

Šéf BIS: Čína neváhá používat obchodní vztahy jako zbraň | iROZHLAS - spolehlivé zprávy

Šéf BIS: Čína se tváří jako atraktivní partner, ale usiluje o úpadek demokracie - Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)

BIS a NÚKIB opět důrazně varují před Čínou. Obchod používá jako zbraň — HlídacíPes.org (hlidacipes.org)

Fiala v Africe: V Keni ho přijal prezident, od Nigérie dostal košem. Experti zmiňují facku | Blesk.cz

Nigérie na poslední chvíli zrušila Fialovi návštěvu - Novinky

Zrušení Fialovy návštěvy v Nigérii? „Je to silné diplomatické gesto“ - Echo24.cz

Merkel: US spying has shattered allies' trust (ynetnews.com)

What's all the noise about? – DW – 10/25/2013