Historie čínských zahrad je dlouhá jako historie Číny samotné. Už císaři prvních dávných dynastií si vyhrazovali prostor s bujnou vegetací, popřípadě vyhlídkovými a odpočinkovými místy, pro oslavu svátků nebo za účelem pořádání lovů. Rozměrné a velkolepé obory se později v době vlády dynastie Han staly terčem kritiky Konfucia a jeho žáků, kteří naopak prosazovali asketickou a elegantní dokonalost. V rámci myšlenky „Co je malé, to je krásné" tak začaly vznikat uzavřené soukromé zahrady pečlivě zakomponované do konceptu rodinných sídel.