Profesor politologie a bývalý diplomat Petr Drulák srovnával nedávno v Praze aktuální politickou situaci v České republice s turbulentním rokem 1989. Zdůraznil, že euroatlantické impérium na zhroucení zralé není, každopádně dramatický nárůst lidí, nemající co ztratit, může brzy vést ke společenským změnám.

V úvodu politické debaty Petr Drulák uvedl, že kdyby nějakým neblahým řízením osudu byl právě on, anebo třeba levicová ekonomka Ilona Švihlíková, o které jsem psal zde https://czech.cri.cn/2022/10/14/ARTIOLi3oNzOTbI4UU7xWMny221014.shtml ve vládě, tak by to zatím nebylo dobře. Svou myšlenku následně vysvětlil publiku.

„V roce 1989 jsme v Československu viděli, jak se systém zhroutil, během několika týdnů bylo všechno jinak. Člověka tedy může naplňovat optimismem zkušenost, že radikální změna je možná,“ zdůraznil Drulák s tím, že však existují dvě strukturální podmínky pro společenskou změnu, které ale dnes nejsou úplně naplněné.

První podmínka: Zhroucení mezinárodní struktury

„První strukturální podmínka spočívá v tom, že tehdy se zhroutila mezinárodní struktura, která držela i tehdejší režim v ČSSR. Napřed dala od svých vazalů ruce pryč a pak sama spadla,“ vysvětlil Drulák a dodal, že to byl vývoj Moskvy v letech 1989-1992 a jakkoliv podle jeho slov můžeme být kritičtí k euroatlantickému impériu, tak to dnes na jeho zhroucení nevypadá.

„Víte, to impérium se docela drží. Můžeme v něm vidět trhliny, slabosti, ale ujišťuji vás, že na rok 1989 to tedy ještě není. Ještě je tam dost síly a setrvačnosti,“ uvedl Drulák s tím, že když pozoruje třeba válku na Ukrajině, tak to mimo jiné svědčí o síle toho impéria a tím pádem podle něj první strukturální podmínka pro změnu dneska tedy není naplněna.

Poté výrazný český politolog Drulák, který v minulosti působil, mimo jiné, jako velvyslanec ČR ve Francii uvedl, že když v roce 1989 v tehdejším Československu vyšli lidé do ulic, tak měli jasnou alternativu, která nyní lidem bohužel chybí.

Druhá podmínka: Jasná alternativa

„Lid si tehdy říkal, že to chce mít doma tak, jak to měli tehdy v Rakousku, ve Spolkové republice Německo, ve Švédsku a podobně. Takže tehdy byly alternativy na dosah ruky, bylo to pochopitelné, viditelné a srozumitelné,“ vysvětlil Drulák a dodal, že neví, kde a kdo je dneska tou alternativou. Podle jeho slov alternativy sice jsou, ale nejsou jasně formulované, a pokud formulované jsou, tak jsou ale zároveň sporné.

„Existující alternativa vůči tomu, čemu se dnes říká liberální demokracie, což je spíše europeizovaná a globalizovaná liberální oligarchie, kde vůbec je?“ ptal se publika Drulák a odpověděl, že osobně ji nevidí v Moskvě ani v Pekingu. Většina lidí podle jeho slov neupadá do jednoduchých zkratek, že západ je v háji, tak se obrátíme k Moskvě. To spíše prý říkají oficiální propagandisté, že si to lidé takto představují, tak to ale není.

„Máme představu alternativy, ale víme, že jakmile jí začneme realizovat, tak to bude obrovský experiment, bude spousta slepých uliček, bude to hledání a bude to bolet,“ varoval Drulák s tím, že tyto dvě strukturální podmínky dnes nejsou naplněny, a to je podle jeho slov zásadní rozdíl oproti roku 1989. Dodal, že jsou tady ještě další kvality, které je potřeba mít, tedy odvahu riskovat a nejlépe se podle něj riskuje, když člověk nemá co ztratit.

Nemít co ztratit povede k násilí

„Zatím ale většina lidí není v situaci, že nemá co ztratit. A já neříkám, že chci, aby v ní byli, protože to je kruté. Ale domnívám se, že se té situaci za několik měsíců přiblížíme,“ vysvětlil Drulák a zamyslel se, zdali se dá uskutečnit změna bez násilí. Podle jeho slov se společenská změna bez nějakého násilí už neobejde.

„Ať tedy násilí je, ale ať je minimální. To je pro mě velké dilema,“ svěřil se publiku Drulák.

Lidé mainstreamu nevěří

„Lidé vědí, že česká mainstreamová média lžou – a oni opravdu lžou a já to říkám opakovaně, že to, co lidé slyší v hlavních médiích, jsou lži, ale to neznamená, že všechno, co je v alternativních médiích, je pravda,“ uvedl Drulák s tím, že ne všechny ty komploty, které si můžou lidé přečíst na těchto sítích, se skutečně odehrávají.

„Občas nějaký komplot je, ale zdaleka jich není tolik. Pokud se tímto ale necháte unést, tak nemáte jasnou hlavu a nakonec prohrajete,“ uzavřel debatu Drulák s tím, že jde pochopitelně o to, kdo nakonec vyhraje.

Pokud budou mít lidé odvahu a jasnou hlavu, tak je podle Druláka možné, že dvě výše uvedené strukturální podmínky, až budou postupem doby příznivější, povedou nakonec k uskutečnění změn, a to právě prostřednictvím odvahy a jasné hlavy.

„ Jsem o tom přesvědčen,“ uzavřel svou vizi Petr Drulák.

Radovan Rybák, zvláštní korespondent CMG v Praze