Vzpomínkové setkání při příležitosti 120. narození národního hrdiny Julia Fučíka se uskutečnilo nedávno v Praze. Hlavním řečníkem byl předseda Společnosti Julia Fučíka Jan Jelínek, který pro CMG uvedl, že právě před deseti lety byla Fučíkova socha vztyčena na Olšanských hřbitovech. „Tehdy historik Mahler řekl, že Fučík zakusil dvě popravy. Jednu fyzickou v Plötzensee, druhou ve vlastní zemi, kde ho pohaněli lidé vlastního národa,“ zdůraznil Jelínek s tím, že navzdory urážkám žijí lidé, kteří za Fučíka bojují. Vzpomínky se účastnil i anglický historik dr. John Callow.
Předseda Společnosti Julia Fučíka (SJF) Jan Jelínek se v úvodu svého projevu věnoval doslova neuvěřitelným peripetiím ohledně sochy novináře a protifašistického bojovníka Julia Fučíka, který své varovné zvolání Lidé bděte, připomíná dnes lidem na Olšanských hřbitovech. Bronzová socha, která v širším rámci sdílí toto místo spolu s antifašistkou Jožkou Jabůrkovou a Fučíkovým spolupracovníkem, poslancem Janem Švermou, je na zmíněném místě vztyčena již deset let.
„Socha Fučíka byla po roce 1989 odstraněna od hlavní brány vchodu do Parku kultury a oddechu Julia Fučíka,“ uvedl pro CMG Jelínek s tím, že tento pražský park byl pak přejmenován na Výstaviště.
„Socha byla téměř čtvrt století uložená v depozitáři hlavního města Prahy, než se naší společnosti podařilo, s pomocí domácí a mezinárodní solidarity, uspořádat petiční akci, po které Magistrát hl. města Prahy povolil její vztyčení,“ uvedl Jelínek a dodal, že věci kolem Fučíka se začaly hýbat za primátora Pavla Béma a dotaženy byly za primátora Bohuslava Svobody, který je shodou okolností nyní znovu pražským primátorem.
Bývalý dlouholetý redaktor deníku Rudé právo Jelínek poté vysvětlil, jak SJF, která existuje již 33 let, dokázala tuto odvážnou myšlenku dotáhnout až ke zdárnému vztyčení sochy.
„Museli jsme tehdy převézt zmíněnou sochu z depozitáře na Olšanské hřbitovy, usadit podstavec do země a zafinancovat samotné vztyčení sochy,“ objasnil předseda SJF s tím, že všechno se podařilo jen díky finanční pomoci z celonárodní sbírky.
„Víte, díky této sbírce se projevil nezpochybnitelný fakt, kolik lidí v národě Julia Fučíka obdivuje. Sehnali jsme zhruba sto tisíc korun a vše mohli poctivě zrealizovat,“ konstatoval Jelínek a dodal, že vše zaplatila SJF, i když to měl zafinancovat, podle jeho názoru, spíše Magistrát hl. města Prahy.
Letošní, již 120. narozeniny Julia Fučíka, poctil svou návštěvou i přední britský historik, člen Královské společnosti umění a specialista na dějiny druhé světové války a hnutí odporu dr. John Callow z univerzity v Suffolku.
„Fučík je organickou součástí českého národa a celého pokrokového lidstva. Je trvalým pomníkem, jenž bude ohněm v našich srdcích, ohněm, který stojí v cestě rakovině fašismu. Plamenem na podporu lidskosti a důstojnosti každé lidské bytosti,“ konstatoval literárně naladěný Callow, který oslnil při svém vystoupení vysokou znalostí Fučíkovy tvorby, jakou mnohdy nevládne ani mnohý z Čechů.
Zmíněný historik, který studuje i dílo filozofa Karla Marxe a patří také k členům spolku, který pečuje o jeho hrob v Londýně, se rozhovořil při své několikadenní návštěvě v České republice, i na toto zajímavé téma. Uvedl, že v České republice je Marxův odkaz spíše dehonestován a udržují ho lidé převážně levicového zaměření a někteří historici a filozofové. V britských školách se Marxovo dílo také nevyučuje.
„Krátce se objevil v učebních osnovách během pokusu tehdejšího premiéra Gordona Browna zavést pojem občanství do našich škol. Rozhodně si pamatuji jedovaté poznámky, kterými mě častovali kantoři, když mě přistihli, že jako třináctiletý čtu Marxe,“ uvedl Callow s tím, že mu to nepřineslo popularitu, ale otevřelo mu to oči.
Dům na pražském Smíchově, kde se narodil Julius Fučík.
Britský akademik dále konstatoval, že dílo Kapitál je produktem Marxova pětatřicetiletého pobytu v Londýně, ve městě průmyslové revoluce a první průmyslové společnosti.
„V důsledku toho je neuvěřitelně důležitý, ať už je vaše ideologické stanovisko jakékoli. Naši vládci nám ale nedají nástroje, které potřebujete k jejich svržení,“ vysvětlil Callow s tím, že buď Marxe ignorují, hanobí, nebo se k němu chovají povýšeně.
Britský historik, který navštívil Českou republiku se svou družkou Rebeccou, využil zmíněný pobyt k tomu, aby navštívil co nejvíce míst, spjatých s Juliem Fučíkem, který je v současnosti, stejně jako Marx, spíše v ČR pomlouván, nebo dokonce ignorován.
Společně s předsedou SJF Janem Jelínkem, s ředitelem Institutu české levice Josefem Skálou nebo s historikem Anatolijem Šitovem, který nedávno o Fučíkovi pro CMG uvedl následující: https://czech.cri.cn/2022/12/11/ARTIy6qqo0NEOi1vrIc1FdIs221211.shtml navštívil historik také domek v Chotiměři v okrese Klatovy, jenž patřil Fučíkově rodině.
Právě v tomto domku napsal Fučík známou esej Božena Němcová bojující. Collow s českými přáteli také položili květiny u hrobu Fučíkových rodičů v Plzni.
„V těchto časech neoliberalismu, kdy se všechno zdá temné a beznadějné, bychom si měli připomenout Fučíkův příklad, že boj o důstojnost není záležitostí minulosti,“ trefně vystihl dnešní dobu na jedné ze vzpomínkových akcí v České republice britský fučíkolog John Callow a uzavřel tímto zvoláním svou návštěvu u nás.
Radovan Rybák, zvláštní korespondent CMG v Praze