Velvyslanec ČR ve Vietnamu Hynek Kmoníček hovořil nedávno v podcastu Kontext serveru iDNES.cz o čínském mírovém plánu. „Číňani se vrhli do urovnávání světových sporů, protože tam mají co nabídnout, tam mají svůj výrazný neideologický pragmaticky počtářský přístup, který mnohým vyhovuje,“ zdůraznil diplomat v souvislosti s válkou na Ukrajině i jinde. Dodal, že se ukazuje, že se mohou dohodnout věci, ke kterým USA nemohou přispět, protože se staly jednou stranou sporu – na rozdíl od Číny.

Čínská velvyslankyně v ČR Ma Keqing a tehdejší šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček na vernisáži fotografií čínských menšinových etnik. Praha 2015

Podle známého českého diplomata, který v minulosti zastupoval české zájmy v USA nebo třeba v daleké Austrálii, jsme nyní ve fázi, kdy se Čínská lidová republika snaží vykolíkovat svoji novou roli na světovém politickém hřišti ve chvíli, kdy je dnes možná už i první světovou ekonomikou a začala si uvědomovat, že z toho vyplývají i závazky.

„Museli bychom hodně dlouho přemýšlet, než bychom našli nějakou čínskou aktivitu na urovnávání „sporu barbarů“, jak tomu historicky říkali. V zásadě je to nikdy nezajímalo,“ konstatoval Kmoníček s tím, že je to poprvé v čínské historii, kdy si uvědomují, že chtějí-li být na hřišti jedním z největších, znamená to, že na sebe budu muset brát také závazky, které přímo neovlivňují jejich vlastní bezpečnost.

Bývalý šéf zahraničního odboru Hradu Kmoníček dále uvedl, že hlavní zájem Číny je, aby tato země vypadala dobře a nejrozumněji.

„Tedy nikoliv jako stát vyvážející světovou revoluci nebo něco podobného, ale jako předvídatelný, moudrý, starý konfuciánský partner, který umí oddělit podstatné od nepodstatného,“ uvedl velvyslanec, který poté básnicky promluvil doslova jako rozvážný Číňan, který hledá světovou harmonii tak dlouho, až protivážné síly jingu a jangu vyváží natolik, že přestanou rušit všechny, které se octnou mezi nimi. „Konec čínského proslovu,“ dodal s vtipem sobě vlastním Kmoníček, který dlouhodobě nahlíží pozitivně na roli Číny ve světě, což potvrdil i před časem v Praze na své přednášce o Říši středu, což si můžete přečíst zde: https://czech.cri.cn/communication/3888/20210823/697528.html

Podle jeho slov, která pronesl do éteru ze svého diplomatického postu v Hanoji, v realitě Čína hledá, jakou světovou úlohu by v tomto a příštím století mohla zaujmout. V tom nižším plánu podle Kmoníčka Čína hledá zajištění zdrojů pro ekonomiku, hledá způsob, jakým se naprojektovat jako hlavní nebo druhý hlavní světový trh, a to ve chvíli, kdy je poprvé v situaci, kterou nezná.

„V tuto chvíli Číňané mají poprvé velké finanční problémy, bankovní problémy, stále nedořešený covid, nejasnou politiku do vnitřku Číny. Poprvé mají i demografický problém. Už nejsou nejlidnatějším státem světa, předhonila je Indie,“ mínil diplomat.

Je tedy otázka, jestli za tři čtyři roky bude Čína u jednacího stolu silnější, nebo slabší, než je v této chvíli.

„A to je jeden z hlavních důvodů, proč se Číňané vrhli do urovnávání světových sporů, protože tam mají co nabídnout, tam mají svůj výrazný neideologický pragmaticky počtářský přístup, který mnohým vyhovuje,“ objasnil diplomat s tím, že zároveň se dělají větší, kde mohou, a tím odsouvají řešení některých problémů, které v této chvíli řešit nemohou, nechtějí a vůbec si nejsou jistí, jestli za tři roky na tom budou lépe. Podle jeho poeticky laděných slov je to čas velkého hledání nové, bohaté Číny.

Český diplomat se dále věnoval čínskému mírovému plánu, který rezonuje světem a hovoří se o něm s určitou nadějí, protože by mohl ukončit krveprolití na Ukrajině.

„Najednou se ukazuje, že je možno dohodnout věci, ke kterým USA nemohou příliš přispět, protože se příliš staly jednou stranou sporu. Na rozdíl od Číny,“ konstatoval Kmoníček a dodal, že jsme opravdu ve stavu přerodu, o kterém už mnoho let sám hovoří.

„Světová politika se z oblasti Atlantiku stále více přesouvá do Asie, ale my si pořád nechceme uvědomit, že již nejsme hlavní světový standard, který se na Asii dívá jako na nějakou exotiku. My jsme ta exotika,“ trefně uvedl Kmoníček s tím, že v deseti zemích ASEAN bez Číny a Indie už v této chvíli žije jedna třetina obyvatel planety. A to nám, podle jeho slov, ne vždy úplně dochází v politických konsekvencích.

Radovan Rybák, zvláštní korespondent CMG v Praze