Staré město Pingyao v provincii Shanxi

Starobylé město Pingyao, ležící v severočínské provincii Shanxi, bylo roku 1997 zařazeno na seznam světového klulturního dědictví. Výbor pro světové děictví na adresu Pingyaa pochvalně poznamenává, že je to nejkopmletněji zachované, nedotčené starobylé okresní město v Číně. Nahlíženo úhlem vývoje čínské historie, Pingyao je jako svitek, poskytující lidem neobvyklý obraz rozvoje čínské kultury, společnosti, ekonomiky a náboženství.
                                                 

Město začalo být budováno přibližně v 9 stol. př.n.l. a má zhruba čtvercový půdorys. Zabírá rozlohu asi 2.25 km čtverečních.

Hlavní budovy a struktury dnešního Pingyaa pocházejí z doby přibližně před 600 lety. Městské hradby, ulice, obydlí, obchody a chrámy jsou ve velmi dobrém stavu a podávají svědectví o tisícileté tradici čínského myšlení a kultuře. Je to muzeum historie umění mingské a qingské architektury (1368-1911).

                                                        

            
 Městské hradby v Pingyao počaly být budovány nejdříve před 2800 lety, v této době šlo pouze o hradby hliněné. Roku 1370 n.l. byly hradby přestavěny za použití cihel a kamenů pzději byly neustále posilovány. Hradby si dodnes podržely svůj původní vzhled.

Hradby jsou celkově přes 6 km dlouhé a 12 metrů vysoké, mají celkem 6 bran - po jedné na severu a jihu, po dvou na východě a západě.

Hradby mají tvar želvy: příkop u jižní brány symbolizuje želví hlavu, dvě studny zastupují její oči. Severní brána představuje želví ocas. Je to nejníže položené místo celého města a odtékala tudy všechna stojatá voda, která se ve městě objevila.

Želva je v čínské kulturní tradici symbolem dlouhého života. Tvar městských hradeb tak vyjadřuje touhu starého čínského obyvatelstva propůjčit si od želvy její spirituální sílu. Pingyao, pevné jako kámen, navěky ztělesňuje tento význam.
　

Uzavřeno do městského příkopu, hlavní ulice v centru města se jako pravítko odvíjí na severojižní ose. Ostatní ulice jsou vzájemně propleteny v celkové harmonii, propůjčující městu pevný řád a jasně rozdělující funkce. Všechny domy v Pingyau jsou identicky vypadající dvorce ze zelenomodrých cihel s šedými taškami, zcela zřetelné je jejich umístění na ose. Tvary jsou symetrické. Všechny dvorce jsou od okolního světa odděleny zdí, která dosahuje výšky 7-8 metrů. Nejvýraznější specifikum piangyaoských rezidenčních dvorů spočívá v tom, že jejich hlavní místnosti si zachovaly tvar, připomínající jeskynní obydlí, typická pro severozápadní oblasti Číny. Delikátně provedené dřevořezby, řezby v cihlách a papírové vystřihovánky v oknech dodávají silnou venkovskou atmosféru.

V současnosti se v Pingyau nachází na 4000 starobylých obydlí obyčejného obyvatelstva, většina z nich přitom byla postavena za dynastií Ming a Qing. Na čtyři stovky těchto domů je zachováno ve velmi dobrém stavu. Je to nejlépe v celku uchovaná rezidenční oblast, která se v Číně do současnosti zachovala.
                                                    

Ve městě dodnes existuje architektonický komplex 6 chrámů a ulice po obou stranách lemují původní starobylé obchody. Žluté a zelené (případně zelenomodré) glazované tašky vytvářejí symboliku jednotlivých tříd. Starobylá výstavba si stále zachovává atmosféru a vzhled rušného a prosperujícího tržního města z doby dynastií Ming a Qing.

V Pingyau se nalézá bezpočet historicky významných míst. Tak například Síň desetitisíce Buddhů v chrámu Zhengguo, nacházejícím se v severovýchodní části města je v současnosti třetí nejvýznamnější dřevěnou konstrukcí v Číně s více než tisíciletou historií. V síni se nachází vzácná malovaná socha, pocházející z 10 stol., která je významným předmětem pro zkoumání malovaných soch.

Staré Pingyao bylo zářivým městem, a dnešní Pingyao je stále plné šarmu a kouzla.
                                                   

Městská hradba rozděluje dnešní okresní město Pingyao na dva zcela odlišné světy: uvnitř hradeb se nalézají uličky, řady obchodů a městské domy, které stále zachovávají svou šest set let starou podobu; vně hradeb se pak nachází takzvané "Nové město". Stará a nová architektura tak spoleně vytváří jeden celek, vzájemně se zvýrazňují a tvoří tak krásné a nekonečně přitažlivé místo.