Budapešť
Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 8. největší město Evropské unie. Je také správním centrem Pešťské župy (Pest megye). Velkoměsto vzniklé roku 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí (Budína, Starého Budína a Pešti), se rozkládá na obou březích řeky Dunaje.
Dunaj, který protéká městem od severu k jihu v délce 28 km, vytváří několik ostrovů; nejvýznamnější z nich jsou Markétin (Margit-sziget), který se rozkládá v centrální části města a Csepelský (Csepel-sziget), na kterém se rozkládá velká část jižní Budapešti. Průměrný průtok Dunaje v maďarské metropoli činí 2 330 m³/s. Řeka dělí město na dvě části výrazně odlišného krajinného rázu. Zatímco levobřežní část (Pešť) se rozkládá na rovině, pravý břeh je (hlavně v severní části) značně kopcovitý – Budínské vrchy (Budai-hegység) dosahují na území města výšky 527 m (János-hegy); nejnižším místem je hladina Dunaje (98 m). Centrum města leží v nadmořské výšce 105 m. V Budínských vrších se nachází několik turisticky přístupných jeskyní (Pálvölgyi-barlang, Mátyás-barlang). Hlavním přírodním bohatstvím města jsou termální prameny, díky nimž je Budapešť největším lázeňským městem světa.
Cikánská hudba, pikantní jídla, čardáš a tokajské víno. Právě za tímhle cestují obvykle návštěvníci do maďarské metropole ležící na řece Dunaji.
Pravému, budínskému, břehu dominuje (od jihu) vrch Gellért se sochou Svobody, citadelou a sochou sv. Gellérta v úbočí. Severně se nachází hradní vrch Várhegy s mohutným královským palácem obehnaným kamennou zdí. O něco dále se proti obloze tyčí věže Rybářské bašty a Matyášova chrámu, doplněné novodobým hotelem Hilton. Pozoruhodné jsou i kostely pod Hradním vrchem.
Nejnápadnější stavbou levého, pešťského, břehu je neogotická budova parlamentu (Országház), sto let stará, 268 m dlouhá a 96 m vysoká. Má téměř 700 místností a na jeho výzdobě se podíleli nejlepší umělci své doby v zemi. Je považován za jednu z největších vládních budov v Evropě. Z městské zástavby vysoko ční kopule Baziliky svatého Štepána – kostela zasvěceného prvnímu maďarskému křesťanskému králi
Roku 1896 k oslavě tisíceletého výročí země bylo na severozápadním okraji tehdejší Pešti vybudováno náměstí Hrdinů. Soubor sloupů, věnovaný nejdůležitějším postavám maďarských dějin.
Váci utca – jedna z nejvýznamnějších ulic v centru metropole. Ač se nejedná o rušnou třídu, je ukázkou měnících se architektonických stylů 19. a 20. století a také významným místem pro trávení volného času. V současné době zde sídlí např. módní obchody.
Budapešť je městem kultury, koncertů a umění. Nachází se zde přes šedesát muzeí, dvě opery, čtyřicet sedm divadel, šestnáct koncertních síní a sedm amfiteátrů.
Budapešť je jediné velkoměsto na světě, ve kterém je více jak stovka termálních pramenů a studní. Metropole stojí více méně na bublající půdě. Celkem 123 pramenů zde denně vychrlí více než 70 milionů litrů vody o teplotě 26-76 °C. Léčivé vlastnosti pramenů jsou různé, takže každé lázně se zaměřují na jiné choroby.
Královské lázně, lázně Raitzen a Rudas jsou provedeny v římském, případně tureckém stylu, zatímco lázně Széchenyi byly zbudovány ve stylu neoklasicistním. |