Koupila jsem velkou, pěknou ředkev. Ani nevím, ke kterému druhu patří. Měla růžový povrch a uvnitř byla bílá. Vypadala sice poněkud jako ředkev, které jsme jedli v dětství, ale tehdejší ředkve byly velmi malé. Některé ředkve bývaly štíhlé, jiné kulaté. Většinou jsme je jedli se sójovou omáčkou.
Ačkoliv tato ředkev vypadala podobně jako ostatní, oproti těm ředkvím z minulosti byla přece jenom větší. Tanto ředkev pak ležela několik dnů v mé ledničce. Přemýšlela jsem, jak by bylo nejlepší ji připravit k jídlu.
V takovém počasí by ji nebylo vhodné jíst nevařenou, protože je už trošku zima. Nejprve mě napadlo vařit ji s masem, ale obávala jsem se, že by její růžový povrch zmizel. Proto jsem se rozhodla, že ji budu smažit, aby jídlo vypadalo pěkně.
Kvůli drsným liniím jsem si dlouho myslela, že hovězí maso je vhodné pro muže, ale potom jsem objevila, že obsahuje vysoké množství proteinu, nízké množství tuku, a proto je stoprocentně vhodné pro slečny.
Pokud se smaží ředkev s hovězím masem, nejen, že je dosaženo vhodných barevných odstínů, ale jejich barvy se vzájemně doplňují. Je to vhodné jídlo pro zimní počasí. Je lehce stravitelné a zahřeje „srdce" i žaludek...
 |