 |
|
Na osmý den posledního - dvanáctého měsíce čínského lunárního kalendáře se vaří kaše „lapa" (laba), což můžeme volně přeložit jako „kaše, vařená osmého mrazivého prosincového dne." Severočínské přísloví totiž říká, že nastane-li „lapa", zamrznou brada.
Zvyk vaření a rozdávání kaše „lapa" pramení z příběhu o Buddhovi Šákjamuni, zakladateli buddhismu. Říká se, že po velmi těžkém a únavném dni Šákjamuni usedl vysílením na břehu řeky. Pomohla mu kolemjdoucí pastýřka a nabídla mu misku rýžové kaše, s fazolemi, divokým ovocem a mlékem. Jídlo bylo natolik výživné, že indický princ po sedmi dnech meditace dosáhl osvícení a stal se Buddhou.
Poté, co za dynastie Chan (206 př.n.l. – 220 n.l) do Číny pronikl buddhismus, pojídání kaše „lapa" se nestalo jenom klášterní tradicí, ale proniklo také mezi široké lidové vrstvy.
Mniši a buddhisté slaví svátek kaše „lapa" v chrámech. Probíhá u toho ceremoniál, u kterého mniši zpívají buddhistické texty. V minulosti v bohatých klášterech se kaše „lapa" rozdávala zejména nejchudším vrstvám obyvatel, protože osmý prosincový den čínského lunárního kalendáře se považoval za nejchladnější den v roce. Ovšem se zlepšující se životní úrovní se charitativní aspekt této tradice vytrácí. Misku kaše „lapa" novodobí buddhisté považují spíše za požehnání od Buddhy. Pro turisty a další návštěvníky chrámů je to však velmi zajímavá podívaná. | |
 | |
|
|
|
„Lapa" je nejdůležitější svátek posledního měsíce čínského lunárního kalendáře a právě tak jako skoro všechny čínské svátky, úzce souvisí s jídlem. K přípravě tradiční kaše „lapa" je potřeba osmi hlavních a osmi vedlejších surovin. Protože číslo osm, čínsky „ba" symbolizuje štěstí. Hlavní suroviny tvoří různé boby, jako jsou červené a zelené fazole, hrách a sojové boby. Kromě těchto surovin se používají také různé druhy obilovin, například proso, rýže, pšenice, oves, kukuřice a kaoliang. Další surovinou k přípravě kaše „lapa" jsou různé druhy sušeného ovoce, například broskve, hrušky, datle, kaštany, burské oříšky, lotosová semínka, rozinky, lískovce atd.
Na vaření kaše La-ba se lidé připravují už ve večerních hodinách sedmého dne lunárního prosince. Musejí totiž namočit různé suroviny ve vodě a o půlnoci je začínají vařit na mírném ohni až do časného rána dne „lapa". Každá rodina vaří kaši „lapa", ze které nejprve obětuje zesnulým předkům a potom dopoledne nabídne svým příbuzným a sousedům. To co zbude celá rodina pojídá spolu. Zbytek kaše je symbolem bohaté úrody v nastávajícím novém roce. Rozdáváme-li kaši „lapa" chudým lidem, to znamená dobrý skutek, který je ku prospěchu celé rodiny. |
|
|
|
V různých koutech Číny se vaří jiná varianta kaše „lapa". Na severu Číny se připravuje z lepkavé rýže, prosa, červených fazolí a dalších přísad. Ovšem ve východočínské pobřežní provincii Šantung přidávají buráky a plody jujube. V jižní Číně se vaří například slaná kaše, zatímco ve středočínských provinciích Šensi a Chenan si kaši „lapa" vylepší kukuřici, jinde zase kusem slaniny nebo jehněčího. Ať už je to jakkoliv kaše „lapa" zůstává krásnou tradicí, která neodmyslitelně patří k čínským Jarním svátkům.
Kromě pojídání kaše „lapa" je zvykem nakládat česnek do octu. O Jarních svátcích, zejména při silvestrovské večeři je to skvělá příloha a pochutina k čínským taštičkám „jiao-zi" .
Kaše „lapa" je v Číně velmi populární. Kromě tradice existuje i dietetický důvod ke konzumaci kaše „lapa". Podle moderní medicíny je velmi výživná a prospívá funkci žaludku, srdce, ledvin, plic, jater, očí a dalších orgánů. |
|
|
