Lhasa vás vždy uvítá svým důstojným způsobem: Čistým a modrým nebem i rozptýlenými bílými mraky, které se zdají být velmi nízko, protože toto legendární město leží na vysočině s nadmořskou výškou 3700 metrů.

Po čtyřhodinovém letu jsme konečně přistáli ve Lhase. Vzdálenost, kterou jsme uletěli z Pekingu, činila de facto 3626 kilometrů. Byli jsme opravdu nadšeni, když jsme viděli skalnaté hory podél velké řeky „Jarudžángpu". Na obou stranách silnice z letiště do města Lhasy, která je asi 100 kilometrů dlouhá, jsou vybudovány nové domy v tibetském stylu.

Pokud jde o Lhasu, musím říci, že toto město se mnohem zvětšilo ve srovnání s dobou před 14 lety, když jsem poprvé navštívila Tibet. Bydlíme v hotelu na západě města, v nové ekonomické zóně. V této zóně jsou také nová sídliště a obchodní domy.  Cítila jsem

obrovské změny, které se udály v posledních letech v tomto městě. Tyto staré a kdysi oprýskané ulice jsou teď dobře opravené. Restaurace naproti Klaštéru „Tadžao", které jsem navštívila před 14 lety, už nejsou k nalezení. Nahradily je obchody s turistickým zbožím. Přes poklidnou řeku Lhasu byly  vystavěny nové mosty.

Skupina starých domů a obchodů v blízkosti paláce Potala byla přestěhována do jiného místa. Naproti paláci se rozkládá nové velké náměstí. Mnoho starých i mladých tibetských poutníků, jako vždy, točí „Tibetskými mlýnky" a obcházejí palác Potala a Klaštér Tadžao. Mešitu navštěvují muslimové, kteří nosí symbolické bílé čapky. Ve městě se nacházejí také příslušníci tibetské skupiny „Kchang-pa", kteří pochází z jihozápadní čínské provincie S´-čchuan. Dají se snadno rozeznat, protože všichni mají dlouhé vlasy s červenou sponkou, a jejich obleky jsou jiné, než obleky Tibeťanů ve Lhase. Kromě toho, sličné Tibeťanky nosí tradiční hnědé kabáty, které jako květy dekorují toto město.

Ve Lhase panuje atmosféra multi-národnostního soužití. Místní Tibeťané mají tmavě bronzové tváře. Staří lidé často nosí tradiční obleky a mladí naopak obleky moderní. Chanové pochází ze sousedních provincií, zejména S´-čchuanu a provincie Čchinghaj. Před stovkami let se sem přestěhovali Muslimové z Kašmíru. A v posledních letech Muslimové ze severozápadní čínské ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang začali v Tibetu otevírat obchody. Proto náboženská vyznání zdejších lidí jsou různá. Je to hlavně tibetské buddhismus, islám a křesťanství. Ve Lhase se nacházejí dvě velké mešity. Je zřejmě, že zdejší harmonické soužití různých národnosti se utvářelo nesnadno. V Tibetu žije 2.87 miliónů lidí, z nichž Tibeťané tvoří 95 procent. Je zde asi 1700 klášterů a 40 tisíc mnichů (lámů). Kláštery nejsou zvláštními orgány, ale sociální institucí. Mají právo uspořádat veškeré akce, které umožňuje zákon.

  • Internetové video stoji před šancí a výzvami

  • Koktejl zimních radovánek pro celou rodinu

  • Pijme vodu!

  • Duch básnictví řezaný do draků

  • ČÍNSKÝ ŘEDITEL ANG LEE

• Pivoňka jako královna květin

• Vánoce na světě

• Kaše „lapa" – předehra Jarních svátků

• Pestroměděné umělecko-řemeslnické předměty z Hui-ze

• Čaj Puer